Jazero Fuguki

"Hmm.Ale ty si starší a silný a Kohaku to isté ale ja som najmladší a najslabší.Musím vás prekonať ináč budem vždy ten tretí a to nechcem."Povedal mu so širokým úsmevom ktorý vypadal ako pravý no bol hraný.Predsa nechce vypadať ako neaké decko čo sa na všetko stažuje.

Podíval jsem se na něj a přeměřil si ho pohledem...
Je sice dobré chtít bát pořád nejlepší, ale nikdy by si toho neměl chtít dosáhnout za příliš vysokou cenu. Už jsem měl pár přátel kteří mysleli jako ty a chtěly být rychle na vrcholu potravního řetězce. Teď už leží dva metry pod zemí, budiž jim země lehká. Vím, že si asi myslíš, že mi do toho vůbec nic není, ale pokud ti to pomůže alespoň trochu přerovnat priority, je jen dobře, že ti to říkám dokud ještě žiješ a můžeš se změnit. Oni už na to taky přišli, bohužel až tváří v tvář smrti...
Znovu jsem se zamyšleně zadíval na slunce...

"Kto povedal že to potrebujem hneď teraz,ja iba potrebujem byť vyrovnaný za rovno s vamy aby sa nepotvrdilo že starší sú múdrejší ako my mladší."Povie mu so širokým úsmevom ktorý tentoraz bol pravý.

Zamyšleně jsem se mu podíval do očí... (oči my začali trochu zářit smaragdovou barvou)
Hmm no říká se, že starší mají moudrost a mladší drží budoucnost. Já osobně si, ale nepřipadám až tak starý abych nepatřil do té druhé skupiny.(mladší) Myslím, že budoucnost je stále v mích rukách a ještě dlouho ji nepustím...
Mírně jsem se usmál a stále mu hleděl přímo do očí...

"Nehovorím že niesi mladý,no si starší ako ja a vždy to svečí o tom že mladší je slabší a hlúpejší.Ale ja nechcem stále ľudia zaraďovali aj mňa do takejto kategórie.Proste chcem si dokázať že aspoň za niečo stojím,nechcem si pripisovať zásluhy za to keď niekto niečo spravý."Pozrie sa na jazero ktoré je pred ním a pozoruje ako na ňom plávajú prekrásne lekná.

No, já si nepotrpím na předsudky. Pokud je člověk mladší nebo o mnoho starší? Nevadí. Pokud je to muž či žena? Opět nerozlišuji. Je li krásny nebo ošklivý? a co má být. Je nadaný a inteligentní, nebo neschopný a hlupák? Zase v tom nevidím žádný problém. Každý je v něčem dobrý a v něčem špatný. Nikdo není dokonalý, ani já si to o sobě nemyslím. Nic není jenom černé nebo bíle. Zkrátka nejde soudit knihu podle obalu...
Usmál jsem se a trochu se protáhl...

"Niekto tu zase po nociach čítal neaké knihy čo?"
Naráža na jeho monológ no s úsmevom pretože vedel že on bude z tých čo ľudí nesúdia podľa toho aký sú.

Myslíš???
Usmál jsem se...
No takhle to prostě vidím. Nemám v úmyslu dívat se na svět přes růžové či zcela tmavé brýle, ale střízlivým pohledem...
Znovu jsem se zahleděl na jezero...

Mmmm čierna.
Usmeje sa a povie:
Myslíš že dnes príde Sensei ?

No tak to opravdu nemám tušení, neznám ho moc dlouho. Nechci ho hned zařazovat do nějaké kolonky. Můžeme jen doufat, že snad přijde...
Usmál jsem se a dál se opíral o strom, při čemž jsem pozoroval odraz slunce na hladině jezera...

Poobzeral sa po okolí a potom povie.
No tak môžme len dúfať.
Lahne si a pomaly zaspáva.

Všiml jsem si, že usnul...
Hmm ať se snaží chovat jakkoli dospěle, pořád je to ještě malé dítě...
Sehnul jsem se a sundal si plášť potom jsem ho na něj hodil jako přikrývku aby mu náhodou nebyla zima. znovu jsem se narovnal a opřel o strom. Díval jsem se po okolí jezera a říkal si, že je to tu dnes nějak bez života...

Pomaly som prišiel pri jazero vyliezol som na jeden zo strom a sadol som si na jeden veľký konár odkiaľ som mal pekný výhľad na celé jazero z ruksaku som si vytiahol jednu plechovku z limonádou ktorú som začal pomaly piť pričom som sa pozeral na hladinu jazera.

Přišla jsem i s těma dvěma a s úsměvem se podívala na hladinu.
Hmm, vypadá skoro jako by byla ze skla.
Nějak se mi ale nechtělo do vody. Jen jsem přišla k vodě, dřepla si a začala si máčet ruce.

Podíval jsem se na krvavě rudé slunce zrcadlící se na hladině jezera a potom se rozhlédl po okolí, všiml jsem si Renjiho a čekal, jestli k nám přijde sám, nebo ne...
Tohle je tááááááááááááák stereo typní. Nejradši bych z Kiri zase vypadl pryč...

Podišiel som za nich ale nie až blízko úplne bol som tak pár metrou od nich a pozeral som sa k jazeru aj ja .
V tichosti som tam stál a bol som zvedavý čo sa vlastne začne diať .

Zoskočil som zo stromu ked som ich zazrel prišiel som pomaly k ním.To je doba čo som vás naposledy videl...Povedal som pousmial som sa a pozrel som sa na každého zvlášť.Tak asi začneme z tréningom...Dodal som a zabodol som svoj meč do zeme vedľa seba a čakal som.

S úsměvem jsem se na obrátila za známým hlasem.
Zdravím, sensei. A co budeme vlastně trénovat? naklonila jsem hlavu na stranu. Byla pravda, že jsem se dlouho neviděla s nikým z týmu. A to jsme měli mít misi.

Jen jsem na Renjiho kývl hlavou na pozdrav a zase díval trochu smutně na odraz karmínového slunce na vodní hladině...
Tohle už vážně nejde, připadám si tu jako v kleci. Chybí mi ta svoboda, kterou jsem měl předtím, než jsem se vrátil do Kiri...

Začneme takým malým bojom...vy všetci prti mne...Povedal som z úsmevom a dal som si ruksak dolu z chrbátu a pozrel som sa na nich.Môžete použiť zbrane ako meče,ihlice a podobne...môžete ma prebodnúť,seknúť to je jedno...Dodal som pričom som zvážnel a vybral som svoj meč zo zeme.Suiton: Gōsuiwan no Jutsu.Povedal som potichu ruky my nabrali na svaloch.Môžme začať...Pousmial som sa a čakal som.

"No počkať mám otázku mám sa zapojiť aj ja keď niesom vo vašom týme ?"
Opýtal som sa keďže ma to zaujímalo .
Naozaj som bol teraz tak trocha mimo .

Podívala jsem se na něj a přikývla. Vytáhla jsem bublifuk. Doufala jsem, že tím mi dovolí bojovat taky. Jediné, co mi přišlo zvláštní bylo, že bude Benjiro bojovat s námi a přitom se ho sensei nezeptal ani na jméno.

Pozrel som sa na neznámeho a pousmial som sa.Je to na tebe...ak sa nebojíš že sa ty niečo stane tak môžeš...Povedal som a pozrel som sa na ostatných.Tak môžete začať ako prvý...aby to neskončilo tak rýchlo...Dodal som a čakal som čo urobia.

Složil jsem jednoduchou pečeť a zmizel jsem v obláčku kouře. Objevil jsem se ležící rukama za hlavou v koruně nedalekého stromu a díval se na ně, než si to tam vyřeší...
Co kdybych předstíral svou smrt. Potom by mě nikdo nehledal a já bych měl od všech pokoj...

Ja som si pripravil pečate a Shunshinom som zmizol aj ja do skrýše .
Tam som ostal a niečo si pripravil okolo mňa sa začlo ocholie chladiť .
Prirpavil som si po tom aj nejaké pečate .