Jazero Fuguki

Daichi Ookami

,,No ja neviem toto je vážne nuda asi to ukončím." povzdychol si a zhlboka sa nadýchol.,, Tak čo prcku končíme?" spýtal sa pokojne nahlas a zvedavo čakal na jej reakciu.,, Hádam už toho má dosť, hodilo by sa." napadlo mu v duchu.

Kasumi Momochi

Jeden z klonu zvedl hlavu a zvolal na Daichiho, ktery se prozradil, "Nevidim duvod. Stale ani jeden z nas nevyhr-" ani nestihl dokoncit vetu, protoze druhy vyhodil smerem na strom dva kunaie s vybusnymi listky. Pokusil se je odpalit co nejblize Daichiho. Ja jsem zatim stale postavala v dalce a vyckávala.

Daichi Ookami

,, Vieš, že na také prkotiny ti neskočím. Škoda snahy a úsilia." pokrútil hlavou a odskočil prudko dozadu aby sa vyhol výbuchu a pristál na inom strome.,, Vyber si či to ukončíme alebo to ukončím ja keď už chceš byť také zásadová." usmial sa.

Kasumi Momochi

Kloni se k sobe otoci a scimitary se bez jakýkoliv reci probodnou, nacez se rozpadnou na vodu, ktera dopadne na zem. "Dobra" zvolam a pomalu vyjdu z mlhy. Lehce vrtim boky, snazim si i po porazce drzet elegenci. Zastrcim oba scimitary do pochev na zadech a dojdu k Daichimu. Mlcim.

Daichi Ookami

,,Pfuuuu ale sa nesiem ako primadona." pousmial sa potichu Daichi a zoskočil dole zo stromu pričom si počkal kým k nemu Kasumi dôjde.,, Tak je pravda, že si nebola zlá. Ale tak chcelo by to tréning ale na tom nemáš vek prcku." podotkol a pohľadom si ju prezrel.

Kasumi Momochi

Neubranila jsem se zlostnemu usklibnuti a karávemu pohledu. "Od toho jsi tu prece ty, ne ? Kdy zacneme ?" zeptala jsem se a upravila si vlasy, ktere se mi pri boji rozcuchaly. "To bude hodne dlouhy trenink. Hodne,hodne dlouhy... Hm, asi bych si mela koupit aspon satek..Vypadalo by to docela dobre..." odebralaj sem se myslenkami uplne jinam a pomalu prestavala Daichiho vnimat.

Daichi Ookami

,,Trpezlivosť ruže prináša také nepoznáš?" zasmial sa Daichi a posadil sa na zem.,, P boji je stále pauza. Musíš si oddýchnuť nikdy nevieš kedy ťa niekto otrávil a potom umrieš unavená. Je to fakt blbý pocit." doplnil a poriadne sa natiahol a hneď nato si aj ľahol.,, Vyhrievaný trávnik pomocou horúceho prameňa aké inteligentné." zašepkal spokojne.

Kasumi Momochi

"Nehodlam lezet. Rada bych slysela plan do budoucna. Mas nejaky, ne ?" zeptala jsme se nejite a zacla preslapovat na miste. "Proc ja, proc u krve ja ! Proc jsem nekoho takoveho musela dostat. To uz radeji toho mizukageho..."

Daichi Ookami

,,Plány do budúcna?" zasmial sa nahlas a pobavene.,, Človek v mojom postavení nemám právo na plány do budúcna ani taký pojem nepozná takže som si na to zvykol, že len tak improvizujem v danej situácii ktorú potrebujem vyriešiť." pokrčil ramenami spokojne.,, Už ťa to nebaví?" spýtal sa s úsmevom.

Kasumi Momochi

"Nebavi me tady postavat. Doufala jsem, ze zacnem s treninkem nebo aspon s misemi. Prinejmensim, ze uslysim, co planujete. Misto toho mam nic, a jak jsem se dozvedela, vy sam nic nevite a nemate zadne plany. Takze muj trenink uvizl na nula procentech.." shrnula jsem to a zmerila si ho nastvanym pohledem.

Daichi Ookami

,, Takže sirovnaká nula ako si sem prišla teoreticky vzato." zhrnul to nakoniec Daichi.,, Takže nemáš prečo zúfať, máme hafo času na tréning a podobné bláboly. Lenže skutočný shinobi nemá čas na rozjímanie a pokoj. Práve preto si to musíš vychutnať kým sa to ešte dá. To je ten najtvrdší tréning." podotkol.

Kasumi Momochi

"Momentalne je to ztrata casu a zbytecny trenink. Rada bych se hla z mista..." podotkla jsem ostre. "Tim, ze tu budu sedet, nic neziskam. To jsem mohla delat celých sedm let." pokracovala jsem a znovu zlostne preslapla.

Daichi Ookami

,,Ach jaj." povzdychol si Daichi a pohľadom si opätovne premeral Kasumi. ,, Ako vidím tak v tvojom prípade je toto taktiež tréning." podotkol.,, Tréning trpezlivosti a zvládania stresu." pousmial sa.,, Pretože ako vidím tebe niečo také nerobí dobre. Na svoj vek by si mala byť pokojnejšia, takýmto tempom sa zblázniš." dodal.

Už jsem se nějaký čas poflakoval v tajných zákoutích jezera známých pouze mému klanu. Trénoval jsem kenjutsu, ninjutsu a taijutsu. Dále jsem i meditoval a prohluboval své spojení s přírodou. Bylo to už mnoho dní co jsem takto trénoval. Nakonec jsem se vydal do běžně přístupné oblasti a všiml si hašteření nějaké rudovlasé konoichi. Opřel jsem se o strom kousek od nich a s rukama za hlavou je mlčky pozoroval.

Kasumi Momochi

"Nejsem ve stresu" podotkla jsem o poznani klidneji. "Ale rada bych se uz hnula z mista, me schopnosti jste jiz videl, ne ?" zeptala jsem a koutkem oka zaznamenala nejakeho shinobiho u stromu. Zatim jsem ho ignorovala.

Daichi Ookami

,,No teoreticky vzato som ich videl to máš pravdu a aj som si ich vyskúšal, síce na vlastnej koži nie ale vyskúšal." prikývol Daichi.,, Ale celž deň trénovať nemusíš na to aby si sa stala lepšou kunocihi." dodal a posadil sa.,, To mi chceš povedať, že neustále celé tie roky trénuješ?" spýtal sa jej zvedavo a pozrel na ňu.

Podíval jsem se na oblohu a pozoroval plující mraky roztodivných tvarů a barev. Způsobených unikátní atmosférou okolo země Vody. Potom jsem jsem se zase podíval na ty dva znuděně je poslouchal.
Hmm, ta holka se asi cítí hodně frustrovaně, podle toho jejího chování. Nějak moc nažhavená na můj vkus.

Kasumi Momochi

"Ano, presne tak. Jiz sedm let. Senseie jsem vyheldala jen proto, abych se jeste zlepsila. Misto toho ale mam posedavat u brehu jezera..." nakrcila jsem mirne oboci a sjela ho pohledem. Ten druhy shinobi nas porad pozoroval, nebylo mi to moc prijemne.

Daichi Ookami

,, A preto si taká nepríjemná." odpovedal spokojne.,, Si ešte horšia než Ayame a to je tiež prípad pre psychiatra." usmial sa.,, Nehovorím, že ja toho nemám veľa ale vo chvíľach ako je táto, keď mám voľno, si predsa len budem užívať trochu realxu a nebudem tvrdnúť neustálym tréningom. Máš roky pred sebou načo to kaziť tréningom ktorý môžeš mať aj zajtra." zdôraznil.

Už mě dál nebavilo je pozorovat a tak jsem vytáhl z pochev na zádech dvě katany a lehkými a precizními údery, které skoro připomínali nějaký tanec začal s meči cvičit.

Kasumi Momochi

"Kdo nebo co je Ayame ?" zeptala jsem zvedave a pozvedla jedno oboci. "Co se tyce tveho volna.. Tve volno skoncilo ve chvili, kdy jsi mne dostal na starost, takze asi tak." odfrkla jsem si a znovu preslapla. "Krom toho nevidim rozdil v tom, kdyz zacnu s treninkem zitra nebo dnes.."

Daichi Ookami

,, Ayame je proste niekto, niekto na vysokej pozícií so silným slovom." zasmial sa Daichi.,, Ale pokiaľ si zachováš takýto prístup tak to bude smerovať ku koncu lásky medzi nami." pokrútil zdrvene.,, No nedá sa nič robiť bol to krásny vzťah prekypujúci láskou, pochopení, vernosťou a vzájomným pochopením." povzdychol si.,, Budem na teba spomínať len a len v dobrom Kasumi." zasmial sa nakonci.

Kasumi Momochi

"Nerozumim" rekla jsem chladne a ruku pomalu premistila na jilec scimitaru. Nelibilo se mi, ze ten druhy shinobi ma obnazene katany, a uz vubec ne, ze s nimi mava jako s mavatky.

Daichi Ookami

,,Kazíš mi komickú chvíľku." dodal s priblblým výrazom.,, Prvé pravidlo ktoré sa musíš naučiť, že sensei má v čase voľna právo na náhlu zmenu nálady a pritom má právo na vlastné dramatické alebo komické chvíle na ozvláštnenie svojho biedneho a nezmyselného života, ktorý prežíva každý deň." predniesol jedným dychom.,, A ty sa už znormalizuj."doplnil.

Kasumi Momochi

"Kdy zacneme s treninkem?" ignorovala jsem jeho monolog a znovu preslapla. "Klidne zitra, ale chci uz slyset jasnou odpoved" doplnila jsem rozhodne a otocila hlavu k shinobimu s katanami. Byl docela hezky a s katanami, jak to tak vypadalo, to docela umel, ale prozatim jsem se rozhodla si dal nevsimat. Opet jsem zamerila svou pozornost na Daichiho.