Jazero Fuguki

Hej Kohaku ale neskúšaj to na mne...Povedal som z úsmevom a pozrel som sa na Toshira.Môžeš na ňom...aj tak si dievča nenájde...Dodal som zo smiechom a ustúpil som od neho a pozrel som sa na nich a usmial som sa tak aby boli vidieť zuby.

Usmál jsem se...
Já si teď stejně ani přítelkyni nehledám a pokud chceš pomoci najít v Kiri kluka tak ti nějakého může pomoci vybrat Kohaku...
Hmm tak vy máte rybí zuby? No, ale spíš to připomíná bělici než vodního dravce...
Řekl jsem už v napůl smíchu...
Já tenhle trik se zuby umím taky, ale vyhovuje mi více jejich lidská podoba...
Usmál jsem se...

Kohaku by my určite nejakého pekného našla...Povedal som zo širokým úsmevom.A toto nie je trik...to sú moje zuby...Dodal som a usmial som sa.Mám to hlavne na také deti ako ste vy aby som ich mohol hrýzť...Pousmial som sa a pozrel som sa na nich.

Naklonila jsem hlavu na stranu.
Sensei, vy rád pošťuchujete lidi, žejo?
Vypustila jsem další bubliny a znovu je zamířila na senseie. Ani mě nehlo mířit někam jinam. Stejně mi to zatím moc nešlo, takže to bylo jedno.

Keby ste boli starší ako ja tak by som to nerobil...Povedal som a nahol som k jej hlave a naprázno som cvakol zo zubami.Viete o tom že dneska pozývate vy na večeru...Dodal som z úsmevom a pozrel som sa raz na Kohaku a potom zase na Toshira.

Já to s tím trikem myslel jinak...
Usmál jsem se a potom vycenil zuby. Ty se začaly prodlužovat a zaostřovat až se z nich staly zuby žraločí...
Nevím jak moc se umí zakousnout tvoje zuby, ale tyhle jsou pevnější než ocel a při transformaci se 1000x zvýší i síla a tlak jakým čelisty drtí a trhají...
Zuby jsem zase proměnil zpět do původní podoby a široce jsem se usmíval...

Ja to mám len na dievčatá...inak to nepoužívam...Povedal som z úsmevom a pozrel som sa diabolsky na Kohaku a žmurkol som na ňu.Včera si nemala zle od otca alebo mamy ?Spýtal som sa a prestal som sa tak usmievať aby si o mne niečo nemyslela.

Trošku jsem uskočila, když to udělal a zamračila se na něj. Pak jsem uslyšela to o večeři.
My? Sáfriš, to je překvapení. To jste nemohl aspoň říct včera?
Vyfoukla jsem mu bubliny přímo do obličeje, protože byl blízko mě. Zavrtěla jsem hlavou.
Doma to bylo naštěstí v pořádku, táta je na misi, jemně jsem se pousmála.

Z jednou rukou som si pobehal po tvári kvôli bublinám iba som zamával prstom na ňu a pousmial som sa.Tak môžeš dneska späť u mňa...Povedal som trochu som sa zasmial a pozrel som sa na ňu.

Usmál jsem se a znovu poskládal pečeti na Suirou no Jutsu. U natažené ruky se mi i přes to, že jsem nestál u vody vytvořila koule velká koule vody už jsem ji udržel skoro 2 minuty a stále byla stabilní.
Díval jsem se na ty dva a v duchu si říkal... Ten Renji je celkem akční co se druhé pohlaví týká a stydlín to taky zrovna není. Vekem by jí ale mohl dělat o dost staršího bratra...
Usmál jsem se...

Zakroutila jsem hlavou.
To si můžete být jistý, že z toho by problém byl. Máma sice nemá ve zvyku po mém pětiminutové zpoždění vyběhnout ven, ale za to, když se do hledání dá. Tak vždycky najde.
A pak je to mazec.
Usmála jsem se

škoda už som sa tešil...Povedal som a na široko som sa usmial.Ale nie si pre mňa moc mladá nemal by som s tebou čo robiť...ale keby si mala toľko rokov ako Toshiro tak...Dodal som sa trochu som sa zasmial a pozrel som sa na Toshira potom zase na ňu.

Zvedla jsem obočí a znovu zakroutila hlavou.
Sensei, s vámi jsme to tedy opravdu vyhráli.
Odskočila jsem kousek dál a znovu vyfoukla bubliny nasměřovala jsem je na jeho hlavu. Výsledek byl tentokrát o dost lepší...... jedna bublina se mu trefila do nosu.

Trochu som pokrútil hlavou a znova som pristúpil k nej.Ešte sa nikto nesťažoval...Povedal som z úsmevom.A nefúkaj to na mňa lebo ty zabavím ten bublifuk...Dodal som z úsmevom a pozrel som sa na ňu.

Došel jsem se obléct věci a potom si připnul brašnu s výbavou a mé dva meče na záda. uklidil jsem všechny své věci a šel zpět k těm dvěma hrdličkám...
Zatleskal jsem pobaveně zásahu bublinou do nosu Renjiho a na Kohaku mile mrkl...
Tak si říkám, jestli my nehlídáme spíš tebe než ty nás Renji. Nebo se ti vrací puberta???
Usmál jsem se...

Nechala jsem být bublifuk bublifukem. Začala mi totiž být trochu zima.
Počkejte minutku, ano?
Rozběhla jsem se ke své taštičce, v běhu jí sebrala a zapadla do stejného křoví, jako minule. O chvilku později jsem se k nim vrátila už oblečená.

Ja som nepovedal že my puberta prešla...Povedal som z úsmevom a pozrel som sa na Kohaku a potom na Toshira.Nemusíš sa obávať Toshiro nájdem si nejakú iné dievča...Dodal som a zobral som si svoje veci.Tak ideme na tu večeru ?Spýtal som sa a čakal som.

Mě je vlastně úplně jedno s kým chodíš nebo ne. Jen by to nemělo zasahovat do výkonu povinností shinobiho...
Řekl jsem klidným hlasem zcela bez emocí. Při tom jsem se mu díval přímo do očí a ani jsem se nepohnul...

Povzdechla jsem si. Ti dva zdá se měli úplně rozdílné povahy a měli neustálé tendence spolu polemizovat. Dala jsem si ruce za hlavu a kývla jsem na ně.
No tak to teď neřešte a pojďte, já nevím jak vy, ale já mám hlad.
A taky chuť.

Môžme ísť ked si už hladná...Povedal som z úsmevom a pozrel som sa na Toshira.Neboj sa nijako to ne neovplivní moje povinnosti...Dodal som z úsmevom a pomaly som šiel preč ( Presun ).

Tak pojď, kývla jsem hlavou na Toshira a vydala se za senseiem. POhvyzdovala jsem si při tom nějakou písničku.
Já vlastně ani tak hlad nemám. A nebo jo. Jo! Mám hlad na vodní meloun!
(přesun)

Ještě jsem si prohlédl zapadající slunce, které mizelo za jezerem. Naplňovalo mě to takovým zvláštním klidem a já se musel usmívat...
Nakonec jsem se, ale dal do kupy a vyrazil za nimi směrem do centra Kiri... (přesun)

Prišiel som pri jazero ale nikto tam ešte nebol sadol som si na zem a čakal som ich mojím staro novým výrazom.Po chvíľke som som si vybral z ruksaku jednu plechovku z limonádou ktorú som okamžite načal a začal pomaly popíjať pričom som sa pozeral na hladinu jazera a čakal som svoj tým.

Pomaly sa približuje sa k jazeru a uvidí tam Renjiho.Pozrie sa a zdvihne ruku na pozdrav.
Bol asi meter pred Renjim a potom povedal: "Ahoj.Kde sú ostatný členovia týmu ? Spýta sa ho s úsmevom na tváry.

Otočil som sa na neho vtedy mohol vidieť tú zmenu z včerajška na dnes iba som sa usmial nemal som ani rybacie zuby.

Spoiler:

To neviem...Povedal som z úsmevom a čakal som.