Jazero Fuguki

Dokončil jsem jednu formaci hlavní, úder dopadl na kmen statného stromu a ten byl s chirurgickou přesností a podseknut. Asi 15 metrů vysoký kmen se zřítil k zemi a korunou se zaryl do jezera. Jako by nic jsem pokračoval v tréningu dál. Vypadal jsem jako bych to ani nezaregistroval.

Daichi Ookami

,, Tréning prebieha neustále." upozornil ju a všimol si padajúci strom.,, Môžem ťa zobudiť pre mňa za mňa aj o polnoci a vytiahnuť ťa z postele aby si trénovala. A bude mi to šuma fuk či si ospalá, tak sa teraz psychicky pripravuj na to čo ťa bude čakať." dodal a hlasno zapískal na toho chalana.,, Ale bordel mi tu robiť nebudeš takže ten strom z toho jazera okamžite uprac." zakričal za ním.

Kasumi Momochi

"To mi nevadi, naopak." kyvla jem konecne spokojene. "Takze, co nyni ? Hadam, ze si jiz dosahl sveho. Debatujeme, z tveho pohledu relaxujeme, tu jiz dobrou pul hodinu. To by doufam stacilo, ne?" zeptala jsem se a s vypetim vsech sil ignorovala strom.

Daichi Ookami

,, Tak chceš tréning?" pousmial sa Daichi.,, Mám jeden zastaralý spôsob ktorý sa šíri svetom ako mor, ale možno ho nepoznáš." zašepkal potichu a z krku si zložil retiazku. V momente ju hodil do jazera.,, Dostaň ju z vody." zavelil jej.,, Ale bez toho aby bola na tebe čo i len kvapka vody, ak sa namočíš prehráš. Môžeš použiť čokoľvek ale daj pozor voda je hlboká." doplnil.

Kasumi Momochi

"Coze ?" zeptala jsem se nechapave a zamrkala na nej. Po chvilce jsem jen zakroutila hlavou a vydala se k jezeru, nekolik vterin jsem na jezirko zirala a pak mi to doslo. Jednoduse jsem se sklonila a vytvorila Mizu Bunshin, ktery jsem pro retizek poslala. "To je vse?" zeptala jsem se, kdyz se Mizu Bunshin vynoril s retizkem a hodil ho po Daichim.

Daichi Ookami

,,Pekné." prehovoril a schytil retiazku.,, Prepadla si v teste." usmial sa zatiaľ čo si dával retiazku opäť na krk.,, Načo míňať drahocennú chakru, ktorú by som dokázal lepšie a efektívnejšie využiť v boji na niečo také? Stačilo zobrať konár a vytiahnuť retiazku aj bez chakry." vysvetlil jej to.,, Bolo to totiž cvičenie na šetrenie chakrou." dodal víťazoslávne.

Sice jsem chvíli ignoroval jeho kázání, ale nakonec mi to nedalo a šel jsem k tomu stromu. Se značným šermířským umem jsem ho během pár chvil rozsekal na malé kousky a potom si katany uklidil do pochev. Po chvíli jsem bez jediného slova polena odnosil na hromadu u lesa. Potom jsem šel ke břehu asi tak 15 metrů od nich a tam si svlékl oblečení pod kterým jsem měl ukryté stylové bermudy. Bylo vidět mé pěkně vyrýsované svalstvo. Došel jsem jsem na vysoké skalisko. Z něj jsem skočil šipku do vody. Zmizel jsem na dlouhé minuty pod hladinou a nikde mě nebylo vidět.

Kasumi Momochi

Nechala jsem Mizu Bunshin, aby se rozebehl proti nemu a pak jsem ho rozpustila, takze vsechna voda dopadla na Daichiho. "Jsme si kvit." rekla jsem chladne. "Nebudu komentovat tve treninkove metody, nicmene to jezero je hodne hluboke. Nez bych nasla dostatecne dlouhou vetev uplynulo by hodne castu, Pote nez bych to nabrala a vyzvedla... Byl by konec boje." zkonstatovala jsem.

Daichi Ookami

,,Hmmmmm." uprene sa na ňu zahľadel.,, Tak a dosť, teba by neobmekčil ani Lord Mizukage. SI bezcitná ako ja v službe odmietam sa s tebou baviť. A odteraz budeš debatovať s Ayame." zamrmlal a jemne sa chytil za pravú ruku, ktorú mal zakrytú rukavicou.,, Všetky ženy sú rovnaké, bodaj by vás." šepkal potichu a pred ním sa zjavil snehovo biely obrovský vlk.,, Tak a máš čo si chcela." odfrkol Daichi a spokojne si ľahol ignorujúc všetko.

Už uběhlo několik desítek minut a po Toshirovi nebylo nikde ani vidu a ni slechu. Každý by si myslel, že se už musel dávno utopit a jeho tělo leží někde na dně okousané dravými rybami. Ve skutečnosti jsem, ale seděl v tureckém sedu na dně jezera a meditoval. Vnímal jsem i sebemenší náraz vody na břeh jezera a dokonce i to co se dělo v blízkosti jezerní hladiny. Každý zvuk byl totiž posílen rezonováním molekul vody. Ryby okolo mě plavaly jako bych tam ani nebyl, zkrátka jako bych byl kus nějaké skály na dně jezera.
Ach jo, jeden větší egoista než druhý. Když to člověk vidí, kam se Kiri řítí, chce se mu z toho skoro brečet.