Ostatné lesy

First topic message reminder :

Nielen Nara klan má les, preto bol vytvorený tento topic, ktorý je venovaný všetkým nemenovaným lesom v zemi Ohňa.

"Nespala jsem zase tak dlouho!" Zkřížila jsem ruce na prsou v obranném gestu a usmála se. Pak jsem se na něj zvěafěvě upřela zrak, něco měl v plánu a mě se to vůbec, ale vůbec nelíbilo, no k mé smůle mi moje povaha nedovolovala žádnou vázvu odmítnout. "Umm.. Odpočatá jsem dost, takže eheee.. Hai?!" Vysoukala jsem nějak ze sebe a měla ve tváři takový ten nervózní úsměv, no jak byste se asi zachovali, když se někdo před vámi tváří jako kat před vaší popravou?

Tak.. potom ideme ! .. muhaha.. toto si vychutnám.. zasmial som sa .. viac menej ako blázon.. možno mi trocha začalo šibať. V rýchlosti som vyskočil z matrace a takmer som sa na Ami-chan vrhol.. ešte sme ani na vode neboli !!.. nakoniec som sa však zastavil.. však to počká.. prebehlo mi hlavou a znova som sa tak.. nadšene usmial !.. s takým veľkým elánom som vyšiel z chatky, vonku už bola znova tma no mesiac to tu príjemne osvetloval.. došiel som až na vodu.. tam som sa len zapozeral takým vyzívavým spôsobom na Ami a ústa sa mi znova zodvihli do takého "úsmevu"..

"Heem! Víš, že někdy dokážeš lidem nahnat strach?" Zamumlala jsem si a navíc byla všude venku tma, jak ho ksakru mám stíhat, ještě s takovýmhle děsivým úsměvem? Nahlas jsem polkla. Ami, zbytečně se děsíš. Chtěl tě jenom vyděsit a přece se nebudeš bát někoho jako Kena! V duchu jsem se povzbuzovala a když jsem si byla jistá, že mě nic neskolí vyrazila jsem z chatky ven. Vrhla jsem pohled na jezero. Kso, nemám na sobě plavky, snad se nevykoupu.. Řešila jsem absolutní kraviny, tak jsem nad tím jen zavrtěla hlavou a usmála se, jako vždycky a jen trochu váhavě si stoupla na vodu, nespadla jsem, už to šlo ovládat. Fajn, dobrý začátek. "Yoooosh, tak co jsis pro mě připravil?" Zamumlala jsem s takovým zlomyslnějším úsměvem, ne nebudu se ho bát! Doufala jsem, že se nepletu!

Hmm.. nič konkrétne, proste budeme bojovať, pri tom sa budeš musieť udržať na vode.. zaškeril som sa a následne niekde z tmy vyleteli dve bambusové tyče.. jedna po mne a jedna do Ami-chan.. ja som tú svoju pohotovo chytil, postavil som sa do bojového postoja ktorý naznačoval že.. mám naozaj skúsenosti.. Tá druhá ktorá letela na Ami bola očividne určená jej.. aj keď, kludne ju mohla pri priamom náraze zhodiť do vody.. proste to nebola žiadna "prihrávka".. žiadne ninjutsu.. upozornil som ju po čom som sa len rozbehol .. takým pomalším a opatrným spôsobom na ňu.

Heem, jako kdybych nějaké silné ninjutsu uměla.. V duchu jsem samu sebe proklínala za naprostou neschopnost, že já na Akademii nedávala lepší pozor. Co mi o Taijutsu říkala Ferii? Hmm, neustále se soustředit, nenechávat se.. Hai, už vím! Při mém vnitřním polemizování jsem si všimla, že Ken něco drží v ruce, ve tmě jsem jen na poslední chvíli zareagovala na jistě a sakra rychle se přibližující předmět mířící přímo na mě. Automaticky jsem uskočila, jak jsem mohla vědět, že to není zbraň určená proti mě?
No, nakonec jsem něco k obraně potřebovala, takže jsem tyč chytila o kus opodál, kde se pomalu nořila do vody, no, když jsem jí vzala do ruky, tak nějak jsem zjistila, že musím dělat víc věcí naráz a to jsem terpve stála! Podívala jsem se na Kena, stál si tam tak lehce a já přitom koncentrovala veškerou snahu na to, se tady udržet. Kso!
Naštěstí tyč nebyla tak těžká, snažila jsem se ve tmě zaostřit, no na první úder jsme se prozatím neměla.

Keď ju zachytila takým tým.. svojím spôsobom tak som sa len musel pousmiať.. to už som však bol pri nej, zahnal som sa z banbusovou tyčou zdola hore, teda presnejšie som ju chcel ako keby "nabrať" do vzduchu, preťal som pri tom hladinu vody takže ju mohla trocha.. znervózniť, voda totiž letela priamo za mojou ranou a tak som ju aspoň ošpliechal.. teda aspoň som si to myslel.. Napriahol som sa k ďalšej rane no pri tom som si prezeral výsledok mojej práce.

Konečně jsem jednou zaostřila, ucítila jsem vodu na tváři, no to bylo to nejmenší. Jenom jsem nastavila tyč v obou rukách před sebe a Kenova tyč do ní udeřila. Zatnula jsem zuby, netušila jsem, že mi pod nátlakem zavibrují prsty, měla jsem tendenci tyč upustit, držela jsem jí poprvé v životě a to nesnesitelné brnění v kloubech... No sevřela jsem jí pevněji, maličko jsem zakolísala, ustoupila o krok dozadu a zaostřila na stín před sebou. Koncentrace, v pohodě.. Znovu jsem opevněji sevřela v dlaních tyč, udělal pár rychlýck kroků vpřed a ohnala se s ní na Kena zleva, ovšem mi nedošlo, že pokud to vyblokuje rychle, pravou stranu mám celou nechráněnou. Kso!

Keď sa ako tak vybránila môjmu útoky tak som sa len uškrnul, stále som bol viac menej v náprahu.. keď na mňa však zaútočila tak som uvidel tú "chybu" ktorú bo svojom útoku spravila.. vlastne sa dal celkom ľahko odvrátit, z náprahu som len pretočil bambusobú tyč z boku k sebe tak, že narazila tou svojou do mojej.. následne však bola dosť odkrytá a ja som ju nohou kopol do hrude.. aspoň som sa posnažil, nechcel som ju kopaťdo brucha aby sa ešte.. nepovracala alebo aby som jej nespôsobil nejaké vnútorné zranenia či tak.

Tentokrát jsem náraz čekala, takže brnění v rukou bylo čím dál tím menší, no stále to byl divný pocit. Čekala jsem, že na nechráněné místo zaútočí z boku, no tohle jsem tak nějak nestíhala. Naštěstí to nebyla rána silná, takže jsem dopadla o několik metrů dál, no víceméně na zadek, divila jsem se, že se i tak nepotápím pod hladinu. No, vyštrachala jsem se zpátky na nohy a tentokrát se na něj rozeběhla s větší opatrností, těsně před ním jsem vyskočila do vzduchu, obratem se dostala za něj a nohou mi mířila na záda, no udělala jsem to pomaleji, než jsem měla v plánu. Kso, koncentrace.

Heem.. si .. pomalá Ami-chan.. pokarhal som ju po čom urobila tamten jej výpad.. len som sa mierne pootočil a následne som sa tiež odrazil do vzduchu. Vlastne som sa pri tom pohybu len tesne vyhol jej úderu palicou.. keď som však dopadol tak som len chytil tú moju do dvoch rúk.. tento krát som Ami-chan nijak nešetril.. rozbehol som sa na ňu naozaj rýchlo, keď som bol kúsok pred ňou tak som sa zahnal prvý krát no po vode, tento krát to však bolo dosť silné na to aby sa na Ami-chan vyvalila celkom veľká vlna.. vlastne to bolo skôr na zastretie výhľadu na mňa.. ja som však bol tesne za vlnou a už som mal znova napriahnutú bambusovú tyč.. tento krát bola rana poriadne silná, švihol som zhora dole, vedel som že to asi zablokuje no nebol som si tak úplne istý či ranu ustojí..

Vůbec jsem ho neviděla, navíc ta velká vlna, zastínila jsem si rukou oči, aby mi do nich nestříkala voda. No, pro případ jsem stejně jako předtím dala před sebe tyč a do ní přišla ta prudká rána. Znovu jsem zatla zuby, tohle teprve zabrnělo! Na chvíli jsem tyč pustila, no pak jsem si na něco vzpomněla. Nikdy nepouštěj zbraň.. Hned jsem po ní chmátla, no ztratila jsem koncentraci, zavrávorala a tak tak jsem se nevymáchala ve vodě, znovu jsem si kecla na zadek a opravdu už jsem tam nechtěla znovu. Kso, Ksoo..! Radši jsem rychle vstala a pokusila jsem na něj jít kopem z boku, zatímco tyč mířila zaspoda nahoru, ale pomaleji než to, i s menší silou, nestíhala jsem tolik věcí najednou a probořila jsem se při ztrátě koncentrace do vody.

Pozorne som si ju prezeral.. tyč pristála presne na mojej hlave.. au.. zamumlal som bolestivým hlasom no.. musel som sa usmievať keď bola po kolená vo vode.. jej rana aj tak celkom bolela.. predsa len, bambusová tyč tejto kvality.. nakoniec som ju však jednou rukou chytil za hlavu a silou som sa snažil aby proste do vody zletela úplne.. si príliš odkrytá baka !! keby som bol nepriateľ tak si už mŕtva !! posťažoval som sa na jej počínanie no.. nejak som si nevšimol pramienok krvi ktorý mi tiekol z čela.. bol naozaj maličký no očividne bol spôsobený tým že mi bambusovou tyčou otvorila jednu z mladších jaziev na hlave.. pod vlasmi.. vlastne som mal jazvy v podstate všade, dlhé jazvy cez pomaly celý chrbát.. mierne jazvy na hrudi, na rukách a na nohách.. očividne som bol .. naozaj zocelený z bojov.. aj keď.. všetky tie najhoršie vyzerajúce som mal len z jedného dôvodu.. ten však vedieť nemusela.. aspoň zatiaľ nie.

Očividně nic moc nezabíralo. "Vždyť já se snažím!" Procedila jsem na svou obhajobu, vážně jsem se snažila. No, když na mě tak najednou zatlačil, už jen slabá koncentrace zapříčinila své a místo po kolena ve vodě, jsem v ní skončila celá. Prostě jsem se potopila, aspoň jediné plus jsem na tom viděla, setřásla jsem jeho ruku ze své hlavy! Vyplavala jsem o kus dál a pokusila se zase zapojit koncentraci, někde v podvědomí jsem se stále nabádala, abych už příště tolik neváhala!
Voda ze mě tekla obrovskými proudy, oblečení vážilo snad tunu, no byla to moje vina. Ksó! Nezbývalo mi nic jiného, než útočit stále dokola a zlepšit obranu. Jak lehké..
Znovu jsem se po vodě rozeběhla na něj, těsně před ním jsem ho chtěla tyčí udeřit, no všimla jsem si tenkého pramínku krve, který se dostal až k tvářím. V duchu mě to povzbudilo, ale ne, sadistka jsem zase nebyla! Nakonec jsem nad tím jen zavrtěla hlavou, doufala jsem, že toho zaváhání nevyužije proti mě! Tyč jsem nastavila ve svislé pozici před sebe, naznačila jako obvykle útok z levé strany, ale přitom jsem se otočila kolem své osy, a tak mu útok mířil na pravo, druhou stranou tyči jsem si částečně chránila obličej, ale nebyla to zrovna obranná pozice.

Keď sa mi ju ponorilo strčiť do vody tak som sa len tak pomstichtivo uškrnul.. heh.. amat.. nedopovedal som páč znova vyliezla.. ehm.. premeral som si ju pohľadom a tváril som sa naozaj.. neisto.. blížila sa ku mne, no ja som sa nebol schopný pohnúť... pohľad sa mi nejak zasekol niekde.. pri nej.. nakoniec však už bola príliš blízko.. stále som to viac menej nevnímal.. proste som tam stál ako stolný stĺp s pootvorenými ústami a mierne zúfalým výrazom na tvári.. rana naozaj dopadla priamo na mňa. Neobrańoval som sa.. proste som sa preletel, bola dosť silná na to aby som dopadol na hladinu vody.. ja som sa však na vode aj tak udržal.. spravil som menší kotrmelec a znova som sa postavil.. pohľadom som sa však Ami očividne vyhýbal.. e..eh..etoo.. začal som pri čom som pred sebou neurčito mával rukami.

"Yatta!!" Když se tak nakrásno proletěl opravdu jsem hlasitě vypískla a tyč si přehodila v rukou. "Há!" Tohle mi vážně zvedlo náladu, až po chvilce mi jaksi došlo, že se Ken absolutně nebránil! Radost mi trochu klesla. "Říkal jsi bojovat, ne, že se takhle schválně nebudeš bránit!" Neustále jsem něco mumlala a pak se na něj podívala. Nic jsem mu přece udělat nemohla.. Ne? Nebo jo? Neudělala mu ta rána do hlavy něco? Moje myšlenky byly až přehnaně starostlivé, že jsem se sama sobě divila, no zmrzačit si tady senseie, by nebylo moc fajn! Cestu domů neznám! Nakonec jsem k němu pomalu šla, hlavu nakloněnou na stranu s nechápavým výrazem ve tváři. Vypadal opravdu komicky. Všimla jsem si, že se jaksi teď dívá mimo. Podívala jsem se na sebe, jestli je se mnou něco v nepořádku. Musela jsem vypadat strašně, ale přece to nemohlo být tak hrozivé!
No, přiznávám, že oblečení se na mě trochu víc "lepilo" a taky nebylo se čemu divit, když mi tričko totálně nasáklo, v hlavě jsem přemítala že snad tam další čisté mám, jo balila jsem si ho. Zřejmě jsem musela vypadat hodně nechápavě!
"Ehm, Kene jsi v pořádku? Neudělala jsem ti něco?" To už jsem stála blízko od něj sotva na pár kroků. He, že by nějaká finta, jak na mě vyzrát, abych nebyla připravená? No, kdo ví, co se mu honí hlavou! Byla jsem tak zapálená do boje, že jsem o něm dokonce přemítala i teď, když jsem jenom čekala, a tak si nějak celou situaci neuvědomovala!

Stále som tam tak stál a pozeral som sa.. inde.. keď podišla bližšie tak mi na ňu chvíľku naletel zrak no.. hneď som ho odvrátil.. č..čo je?.. č..čo by bolo? spýtal som sa a v mysli som si hovoril aký som len.. debil. bože.. nemôžem jej povedať že proste nemôžem bojovať proti.. holkám ktoré sú ehm.. takto.. eh.. morké tričko.. také.. nalepené.. vyrástla si ! .. zaškeril som sa nakoniec.. až po tom mi došlo akú.. blbosť.. som to zo seba zase dostal.. Rukou som si čapol po tvári a zo zúfalým pohľadom som sa pootočil na Ami.. troška sa mi triasol no dalo sa to zvládnuť... vlastne som skôr čakal na jej reakciu, nečakal som však nič príjemné. Povedzme že..som úplne ľaví ak proti mne stojí polonahé dievča.. alebo ak má to dievča mokré tričko a hrozne sa jej lepí na prsia.. proste nie.. neviem v danej situácii bojovať.. vyšlo zo mňa.. nemohol som uveriť že som to naozaj povedal.. bolo to také.. ukľudňujúce..

Opravdu jsem ho zezačátku nechápala! Musela jsem se jeho reakcím upřímně smát, protože takového jsem ho ještě nezažila.. Umm, nikdy? Vypadal šíleně nervózní a to mě na tom bavilo! No, to, co z něj nakonec vyšlo.. No řekněme.. Sice jsem se začervenala, když mě reakce z boje dá se říct tak trošku přešly, ale ten jeho pohled byl k nezaplacení, že jsem měla opravdu dost smíšené pocity. Trapasu a ehm pobavení?
"Etto.. Jenom tohle?" Vyžívala jsem se v tom, že bych ho třeba já mohla poučit! "Hmm, a co když budeš bojovat s někým jiný, ženského pohlaví na vodě a tak? Taky určitě nukeninku bez váhání zabiješ a nebudeš se zabývat tím, co má zrovna na sobě!" Mumlala jsem si pro sebe, no pak jsem teda přemýšlela, co s tím udělám, když odmítal bojovat a samozřejmě mě nenapadlo nic lepšího, než si to tričko prostě sundat. Naštěstí jsem pod ním měla ony plavky, jako předtím. Konečně se vyplatí usnout kdekoliv, kdykoliv a hlavně v čemkoliv! I když v tu chvíli mi jaksi nedošlo, jestli jsem to vylepšila nebo spíš ještě víc zhoršila.
"Ehm.. Lepší?" Pronesla jsem tentokrát už s menším začervenáním. Už jsem byla i rozhodnutá skočit si pro něco do chatky. Tsee, kluci!

Whuaaa gomeenasai Ami-chan.. zaškeril som sa po čom som sa na chvíľku naozaj začervenal !!.. nakoniec však vysvitlo že pod tričkom má aj plavky.. po tvári mi stiekla taká.. anime kvapka ktorá bola naozaj typu "oddýchnutie".. uhm.. gomenasai.. ešte raz ale.. pre dnes myslím stačilo.. trocha sa mi točí hlava.. tá tvoja rana asi bola silnejšia než.. ehm.. vyzerala.. zajtra.. už prejdeme k rasenganu.. zamumlal som po čom som len prešiel popri nej, pohľad mi chvíľku zastal na jej tvári... po tom som ho však odvrátil ku chatke.. a jéje.. toto som nezažil už dlho.. prečo zrovna ja? .. alebo to mám brať ako šťastie? rozmýšľal som a troška som si povzdychol.. Ami-chan ... hm.. už rozhodne nie si to "dieťa" ako pred šiestimi rokmi.. zamumlal som no, nevedel som či to mohla počuť alebo nie.. zotrel som si krv z čela a nakoniec som zmizol v chatke.. rýchlo som si prezliekol tričko.. aj tak som ešte nešiel spať.. sadol som si k provizórnemu baru a začal som chlastať.. KOLU ! ..

"Umm, fajn!" Dostala jsem po chvilce přemýšlení ze sebe a upřímně si oddechla, byla jsem unavená, ačkoliv bych si to nikdy hlasitě nepřiznala! No co, udržovat si celou dobu nějakou koncentraci, blokovat údery, to není lehké! Doteď mi brní prsty! "Ra-Rasengan! Háái!" To mi náladu ještě zvětšilo! Nakonec jsem si to mokré tričko vzala do ruky a chtěla jít na břeh, no pak jsem ho uslyšela. Řekl to tak potichu, že jsem chvíli myslela, že to říká sobě! Jen jsem se pousmála, otočila se na něj, chtěla mu něco odpovědět, no v tu ránu zmizel v chatce. Jen jsem nad tím zavrtěla hlavou a rozhodla se tam jít taky, přeci jenom nebylo zrovna brzké ráno! Konečně jsem se tam nějak poslepu doštrachala, otevřela a zjistila, že Ken ještě nespí. Kupodivu jsem ani neměla hlad, divné! Prošla jsem kolem něj a plácla sebou na svojí matraci. Pozorovala jsem strop, snažila jsem se udržet víčka otevřená, ale nešlo to. Během pár minut, jak jsem to mívala ve zvyku, jsem se ocitla kdesi mimo realitu, tam v říši snů.

O nejakú chvíľu prišla aj ona, hneď však zalahla a ja som sa len s takým pobaveným výrazom na tvári pozeral ako zaspáva. Nakoniec som sa postavil, podišiel som k jednej z krabíc a vytiahol som odtiaľ hrozne veľa balónikov !.. tie som začal napúšťať vodou, bola to naozaj hrôza.. proste, hrozná makačka. Trvalo mi niekoľko hodín kým som napustil všetky.. nakoniec som do seba nalial zvyšok nejakého divného džúsu.. podišiel som ku voľnej matraci a sám som zaľahol.. zaspal som, vlastne som nemal ani.. tušenie či mi to trvalo pár sekúnd alebo ďalších pár hodín.

Keď som sa ráno zobudil tak, kupodivu ako prvý.. vlastne som spál len pár hodín, ešte len sotva svitalo.. len som si však potichu vyšiel von. Nechcel som Ami-chan zatiaľ budiť. Nadýchal som sa čerstvého ranného vzduchu a následne sa mi na tvári objavil veselý výraz.. Hneď mi padol na pandu ktorá mi doslova hodila bambusovú tyč.. He ?.. č.. nedopovedal som a v momente sa na mňa vrhla.. stihol som len odskackať k vode.. aj na nej sme si vymenili ešte pár úderov .. až po tom som to začal brať vážne.. na tvári sa mi objavil taký chladný výraz.. Pochopil si to? spýtala sa ma panda a ja som len prikývol.. každá jazva.. vždy odkryje jednu z tvojich slabín.. pozri sa koľko ich na sebe máš.. podceňovanie.. nepozornosť.. ľahostajnosť.. to sú tvoje najväčšie.. budeš ich mať do konca života Ken.. nezabudni kvôli čomu si ich získal.. zavrčala trocha provokatívnym hlasom.. ja som znova len prikývol, momentálen som mal na seba len nohavice.. Namieto trička som mal tak do pol pása obväzy. Celým telom mi znova prechádzali jazvy.. vedel som že sa ich nezbavím už nikdy.. niektoré z nich bolo sotva vidieť no, asi tri a viac boli také veľké .. ako tá ktorú som mal na tvári (avatar) Následne sme medzi sebou znova začali "bojovať".. toto bolo také rýchle.. aj na to že to bola panda sa hýbala neskutočne rýchlo.

Nepřítomně jsem se zavrtěla a nato prudce otevřela oči. Posadila jsem se a otřela si spocené čelo, pak jsem se porozhlédla. Byl to jen sen, jen sakra blbej sen! Sama sobě jsem vynadala, že mě nějaká noční můra rozhodí, tak jsem nad tím jen nakonec zavrtěla hlavou a rozhodla se zapomenout, jak jsem to dělala skoro se vším, co se mi nelíbilo!
Postavila jsem se a zjistila, že Ken tady není, což mě tak moc neudivovalo. To, co mě, ale zarazilo byla obrovská kupa.. Balónky?! Zamračila jsem se. Snad ať nejsou určeny proti mě! Hledala jsem své věci á našla jsem je! Oblečení ze včerejška bylo ještě trochu mokré, takže jsem si vzala čisté a abych neriskovala další příhodu, tak i tenčí mikinu. Vyhrnula jsem si rukávy. Vždy vybavena! Ukořistila jsem zase nějaké ovoce a pak vyšla ven. Zamžourala jsem do sluníčka, tráva mě studila do bosých nohou, no zase tak strašné to nebylo. Začala jsem si pro dobrou náladu něco pobrukovat. Tu melodii jsem znala už od dětství, ale od koho? Kdo ví, třeba i od Uchihů!
".. vstříc odvaze, do duše nahlédni.. spatříš poklady, tak utři slzy, již nezoufej, vykroč ven a pohlédni, vstříc obl-!" Tak jsem si to nějak potichoučku opakovala, no přerušili mě uprostřed činnosti zvuky.. Ehmm.. Boje? Heeee?! Po chvilce jsem zjistila, že tam je Ken a.. panda? Ani jsem je v té rychlosti nestíhala! Sugoi! No, pokrčila jsem rameny a sedla si na břeh. Nohy jsem ponořila do vody a jen tak je tam máchala. Bavilo mě boj pozorovat, bavilo mě jíst! A právě ty dvě činnosti jsem prozatím dělat mohla, Rasengan chvíli počká! Celkem mě udivovalo, že je po ránu někdo takhle akční! I když já ani nevěděla kolik hodin je!

Nevšimol som si že Ami-chan prišla.. ďalej som sa len sústredil na môj súboj, pár krát som dosť bolestne sikol páč ma panda trafila na troch miestach.. dosť silne na to, aby sa mi jazvy znova otvorili.. to bol vlastne dôvod prečo som tie najhlbšie stále nemal zahojené.. proste som nikdy neprešiel cez "tento" zápas.. mali mi pripomínať moje vlastné chyby... a mal som ich mať dovtedy, kým som tieto chyby neodstránil.. o chvíľku som už len tak.. skolene čupel a panda stála nado mnou. Po chvíľke však len odkráčala ďalej a ja som sa postavil.. cez obväzy mi začala presakovať krv no nebolo to nič, čo by som nezvládol.. len som na seba znova natiahol niečo ako "mikinu" a zapozeral som sa na miesto kde sedela Ami.. Uhm.. vidím že si sa zobudila.. uškrnul som sa na čo som k nej podišiel bližšie.. uhm.. to.. čo si teraz videla.. mohla by si si to.. prosím, nechať pre seba? pousmial som sa znova.. bol to viac mene prosebný no zároveň aj trocha.. desivý úsmev.. proste som sa v danej situácii a v danej prosbe nevedel tváriť inak.

Po čas souboje jsem tak nějak dojedla a hodila ohryzek jablka za sebe. No řekněte, budou mě tu ekologové stíhat? Pochybuju! Ušklíbla jsem se, no pak jsem se teda rozhodla znovu dívat, po chvíli tak nějak zaraženě, víceméně i překvapeně! Při jeho otázce jsem k němu vzhlédla, přece jenom sedím si tu a navíc i i když stojím, je vyšší. Vždycky jsem si myslela, že jsem celkem vysoká, ale hmm, proč si přijdu tak maličká?! V duchu jsme sama nad sebou protočila očima a pak jen tak nějak na jeho otázku přikývla, kdxyž jsem se dá se říct ´probrala´ "Um.. Hai, nechám.." Zamumlala jsem něco ve smyslu odpovědi, přitom jsem v hlavě měla tolik nevyřčených otázek, ale naštěstí jsem samu sebe v čas zarazila, abych je nevyslovila! Vytáhla jsem nohy z vody a postavila se. "Etto, Ken-kun jsi si jistý, že dnes chceš.. noo trénovat? Klidně to můžeme odložit nebo tak, nebo.." Začala jsem něco hořečně namítat, no přece s těma ránama se ještě nemůže zabývat mnou ne? No doufala jsem, že jsem ho tím ještě nenaštvala nebo něco takového. Neměla to být urážka, spíš jen obava!

Len som sa pousmial.. Arigato.. a nie.. som na to už zvyknutý.. na bolesť.. a na rany.. Dodal som znova s takým ľahkým úsmevom.. takže.. naučila si sa ako koncentrovať chakru.. ako dobre koncentrovať chakru, vďaka čomu sa ti otvorili dobré možnosti.. toto boli základy cez ktoré si si proste musela preliezť.. Koncentrácia chakry, nič iné v podstate Rasengan nie je.. zahrniem ťa teóriou.. aj keď len malou.. sám jej nerozumiem a neviem či jej budeš rozumieť ty.. v Ruke máš chakra vody.. sústredíš sa však len na jeden z ktorého ti chakra začne.. vychádzať.. všetku svoju chakru sústredíš do daného bodu na dlani.. následne ju začneš tvarovať pomocou tých ďalších chakravodov do tvaru gule.. a to je v podstate rasengan.. no.. učí sa pochopiteľne inak.. táto technika mi zabrala celkom dlho.. som zvedavý koľko zaberie tebe.. Uškrnul som sa znova a nakoniec som odniekadial zobral balónik plný vody.. hodil som jej ho. Je zo spevnenej gumy.. musíš koncentrovať chakru v dlani, vlastne teoreticky v tom balóniku.. následne ju musíš rozvíriť, s čím rozvíriš aj vodu vo vnútri.. a musíš s ňou balónik nechať prasknúť.. Vysvetlil som jej po čom som však ešte zobral jej ruku, typoval som to na pravačku.. Priložil som ukazovák ku jej dlani a jej sa na pokožke vytvorila malá bodka.. taká pomôcka.. šepol som znova.. následne som usúdil že sa mi krv začala na mikinu až príliš lepiť.. Tak.. zatiaľ ťa nechám tu.. musím si ísť znova obviazať .. eh.. no vieš.. dodal som už potichšie a zmizol som niekde v chatke.

"Hai!" Chytila jsem balónek a jen si tiše povzdechla. Já věděla, že budou pro mě! V duchu jsem zaúpěla, no pak si ho vzala balónek do pravé ruky, byl lehký. Usmála jsem se a v duchu sama sebe povzbudila. Yoosh, let´s go Ami!
"Hmm, do týdne tě zničím, rozprsknu! Určitě!" Vypadala to, jako kdybych mu vyhrožovala, opravdu mě někde v té bílé místnosti postrádají! Pak jsem tyhle myšlenky zahnala a nastavila dlaň před sebe. Soustředila jsem se na tu malou tečku, co mi na ruce Ken udělal. Chtěla jsem do ní koncetrovat chakru, taky, že jsem to dělala, ale ejhle, chakru jsem tam cítila, ale míček na ní vůbec nereagoval! Um, co třeba vypustit? Zkusila jsem trochu povolit, nic voda v míčku se prostě ne a ne pohnout! Zhluboka jsem se nadechla a zamračila se. Zkoušela jsem to pořád dokola, i když s tím samým výsledkem! Jako už poněkolikáté jsem se na chvilku uklidnila, zavřela oči, soustředila se, no, když jsem je otevřela voda v balónku nevířila, prostě nic! Ksoooo!
No, nevzdávala jsem se. Musím to do týdne stihnout, slíbila jsem to sama sobě a svá slova nezměním! "Prosím, prosím, prosím..! Praskni, praskni, prasykni! Nbeo se aspoń pohni, cokoliv!" A vážně, ucítila jsem pohyb, byť nepatrný, voda v míčku se pohybovala, i když pomalu, ale pohybovala. Nabudilo mě to a pokračovala jsem dál!