Ostatné lesy

First topic message reminder :

Nielen Nara klan má les, preto bol vytvorený tento topic, ktorý je venovaný všetkým nemenovaným lesom v zemi Ohňa.

Dva dni.. ide ti to skvele Ami-chan.. určite to stihneš.. Zaškeril som sa a následne som si poooriadne zívol.. Dopil som svoj čaj a už som sa na ňu len pozeral.. úplne mi to stačilo.. clekom zábavné sledovať toto stvorenie asi pri hocijakej činnosti .. vlastne mi ušiel taký, pobavený úškrn, až veselý úsmev !

"Tomu se říká podpora!" Zakřenila jsem se a triumfiálně rozhodila rukama kolem sebe, no pak se zase radši klidnila, ještě by to odneslo okno nebo by mi spíš vylétl hrneček vpřed. Takže jsem i já ten čaj dopila a položila ho zase někam.. no vy víte kam.. Zřejmě na zem! Pak jsem se postavila a protáhla. "He?" Po chvilce jsem se otočila na přihlížejícího Kena. "Víš... Ken-kun.." Postavila jsem se před něj a zabodla do vzduchu před něj ukazovák. "Ty se na mě normálně vesele bavíš!" Zakřenila jsem se, neušel mi ten pobavený úsměv, no přiznávám, asi musím vypadat dost komicky, ale to je vedlejší! "Přitom já se chovám úplně normálně.." Naoko uraženě jsem dala hlavu na stranu, no vydrželo mi to kolik, 5 vteřin? A zase jsem mohla vypadat jak ten usmívající se blázen ve svěrací kazajce. "Noo tak fajn, přiznávám, že zase ne tak úplně normálně, ale.." A mlela jsem si pantem vesele dál, má neioblíbenější činnost!

Úškrn sa mi o niečo zväčšil, roztiahol. Bola naozaj zvláštna, hlavne keď sa rozhovorila. Vlastne niekedy mlela úplne z cesty alebo hovorila.. pre mňa v neznámom jazyku. Očividne ju to bavilo a ja som sa dosť bavil na nej. Po chvíľke mi to tak troška začalo liezť na mozog. Bál som sa že ešte poškodí moje precitlivené nervy a tak som ju zodvihnutím ruky zastavil. Ami-chan etoo.. ukážeš mi ako si zatiaľ ďaleko s tým Rasenganom? spýtal som sa po chvíľke, chcel som troška odbočiť z témy, aj keď u nej je možné všetko.. možno táto debata skončí niekde pri bábikách či tak.

Po pár minutách jsem se teda zastavila a přestala stále mluvit. Ne, že by mi došly témata, ale při zmíňce o Rasenganu jsem zase nemyslela na nic jiného než na tuhle sugoi techniku. "Umm.. Hai, ale no.. Nejsem s tím moc daleko.." Dodala jsem po chvilce a prohrábla si střapaté vlasy . Vzala jsem zpátky odložený balónek s vodou a nastavila dlaň s ním před sebe. Pár minut jsem se soustředila, ale nic se nedělo, už jsem si říkala, že jsem snad zapomněla všechno, než voda v balńnku konečně začala vířit do prava, točila se v balónku dokola, natahovala se k prasknutí, ale nepraskla. "Hmm, a nepraskne a nepraskne.." Zamumlala jsem a povzdechla si. Ruku s balónkem jsem zase spustila dolů. "Tak asi takhle jsem pokročila.." Dodala jsem posléze s menším úsměvem na rtech.

Hmm.. nechýba ti už veľa, skús len.. pridať trocha viac chakry.. hem? zaškeril som sa a následne som sa postavil. Idem do mesta, keď chceš tak poď tiež, trénovať myslím môžeš aj po ceste, aspoň sa to naučíš používať aj za chôdze a nie len keď budeš stáť.. Dodal som a po tvári sa mi znova roztiahol úškrn. Následne som len niekde zo stola zobral svoj "slnečník" ktorý sa tu cez noc zrazu objavil !.. bol taký pekný pestrofarebný, asi ako moje kimono ktoré som momentálne na sebe tiež mal. Podišiel som k dverám no, tam som sa zastavil a pozrel som sa na ňu spýtavým pohľadom.

Už jen kousek, vážně řekl kousek?! Yatta!!! Tak nějak jsem si radostně povyskočila, že jsem musela vypadat opravdu jako blázen, no při jeho další otázce se mmi oči rozzářily ještě víc!
"Hááááái, už jdu!" Zakřičela jsem na něj a pár rychlými kroky ho předhonila a vyrazila do toho malého, leč krásného městečka s širokým úsměvem na rtech.

Pomaly a s menśím povzdychom som vyšiel aj ja, zavrel som za sebou dvere a zamkol som. Nakoniec som sa len rozišiel k Ami-chan. Kupodivu som nemal žiadni ciel, proste som chcel ísť obzrieť toto mesto, či sa tu niečo zmenilo alebo tak.. a pre tom som nechal chvíľku ísť Ami-chan prvú.. Hm.. chcela by si ísť niekam, konkrétne? spýtal som sa po chvíľke blúdenia a pohľadom som si premeriaval budovy okolo nás, obchody a podobne.

Pozorovala jsem ozářené uličky kolem nás a vzpomněla si na spoustu věcí, které mi ale úsměv nepokazily. Otočila jsem se na Kena a chvíli kráčela pozpátku s rukama založenýma za hlavou v dalším typickém gestu. "Noo.. Nemám určité místo kam bych chtěla jít, všechno tu je hezké. Můžeme jít.. rovnou za nosem, třeba na něco narazíme, půjdu kamkoliv!" Zakřenila jsem se a pak se zase otočila. Zabloudila jsem pohledem k pomalu tmavnoucí obloze a zase se usmívala. Milovala jsem svůj bezstarostný přístup k životu. Ale jestli to bylo dobře nebo špatně.. Kdo ví..

Hm.. tak to je fajn, tiež nemám miesto .. nejaké konkrétne.. kde by som chcel ísť.. Zazubil som sa a len som ju následoval.. sem tam som musel pobehnúť aby som jej stačil, predsa len skúste následovať hyperaktívneho teenagera !! Pohľad mi pri tom blúdil z jednej strany na druhú.. začal som si však všímať aj niečo "iné".. tiene ktoré nás sledovali.. trocha som sa zamračil no nedával som nič najavo... zatiaľ. Budú to maximálne nejaký treťotriedny banditi, lupiči či podobne.. prebehlo mi hlavou páč som sa chcel stretom s nejakým shinobi vyvarovať.

"Heem, tak nevím no.. Nepůjdeme se najíst neboo.. tak?" Napadlo mě najednou, jenže svůj milovaný rámen jsem nechala na pokoji. Tolik jsem toho teď zalitovala! No všimla jsem si, že se Ken podivně rozhlíží.
"Ken-kun? Děje se něco?" Zeptala jsem se ho a naklonila hlavu na stranu. Je nějaký bledý, určitě to bude tím ovzduší! Vydedukovala jsem nesmyslný důvod a usmála se, vzala jsem ho za lem kimona a potáhla ho za něj, aby trochu přidal, pořád byl tak vzadu! No pak se protestativně ozval žaludek, začervenala jsem, takhle se ztrapnit dokážu jen já!

Eh.. jo jup uhm.. kľudne sa môžme ísť najesť.. zaškeril som sa a následne som len trocha pridal.. Keď ma Ami-chan chytila za kimono tak som v jednej z uličiek uvidel nejaký lesk.. chvíľku som tomu nevenoval pozornosť no po tom.. Shimatta !.. ozvalo sa mi v hlave a v momente som strčil Ami-chan do chrbta, vlastne som ju tým odhodil odo mňa dosť ďaleko aby ju nezasiahol kunai ktorý na nás dvoch mieril, tiež som uskočil no zároveň som sa vo vzduchu pretočil a dopadol nohami na zem. V momente sa ozval "výbuch".. bol slabší páč to boli asi nejaké zastaralé výbušné lístky. teda len jeden, a to na tom kunai ktorý po nás niekto hodil.. takže ste sa ukázali? pošepol som znova a pomaly som sa postavil do bojového postoja.. pozorne som sledoval okolie.

Keď sa náš.. "útok" nepodaril tak sme všetci len zahrešili. Čo viac robiť? chceli sme to ukončiť bez problémov. Následne sme však vyšli z postranných uličiek, v rukách sme zvierali v podstate rôzne typi zbraní.. dokonca aj vydle .. proste sme očividne neboli žiadny shinobi no.. rozhodne sme vyzerali nebezpečne. Grr zabte jee !! zakričal jeden z nás a v momente sme tých dvoch obkľúčili.. vlastne sme sa celkom báli priblížiť.. nakoniec sa však jeden z nás odhodlal rozbehnúť sa na Ami, ktorá vyzerala že nebude robiť také problémy ako Ken. V ruke držal zakrivenú kosu, bol hodne tlstý no pripomínal skôr parný valec !

Jakmile mě Ken odstrčil dost daleko ohlédla jsem se, nevšimla jsem si, že by tady někdo nebo spíše něco divného bylo.. Lehce jsem se zamračila a byla ráda, že své vybavení nosím stále u sebe. I když překvapily mě jejich zbraně, vypadali jako nějací zemědělci.
Kena jsem nesledovala, tak nějak jsem věděla, že on to zvládne i se zavřenýma očima, ale ne nepřítele podceňovat nebudu. A to měl být klidný večer.. Povzdechla jsem si, no to už jsem těsně před sebou zaslechla funící hordu svalů? Typovala bych spíš sádla. Ušklíbla jsem se a když sekl kosou těsně přede mnou jen jsem hladce uskočila doleva, čímž mě kosa minula. Kdyby tohle byl prvotřídní Shinobi tak lehce bych neuhnula, ale tohle je divné, proč by útočili? Pousmála jsem se, když se muž rozmáchl znovu. Paráda, útočí na mě člověk, který je 3x tak větší a objemnější! To tam nemají třeba nějakého tenkého? Jestli mě to zalehne je po mě! Tentokrát jsem jeho kosu zablokovala kunaiem. Menší lidé mají výhodu, mrštnost. "Pomalé!" Zamumlala jsem a ocitla se mu za zády, do kterých jsem ho nepěkně nakopla, abych mu třeba prokřupala páteř, ne? Hned vzápětí mu podkopla nohy a uskočila před jeho valícím se tělem. Nemohla jsem ho podceňovat, ale pohyboval se tak nemotorně! Dalším útokem jsem mu dala loktem do nosu, čímž jsem mu ho nejspíš zlomila a nakonec se rozhlédla, jestli sem chtějí poslat ještě někoho dalšího?

Tlsťoch očividne sám nevedel ako, no ocitol sa na zemi a následne aj zo zlomeným nosom.. pustil kosu, schytil sa za tvár a začal vrčať a kričať od bolesti.. Vlastne sebou metal no očividne sa nevedel postaviť.. banditi, alebo čo to bolo.. boli troška vystrašený.. následne sa však začali pohoršovať a na Ami ich vyšlo hneď niekoľko, vlastne všetci tak pekne za radom, išli však len z jednej strany, z tej druhej stále čakali čo spraví Ken no ten tam len stál zo zatvorenými očami.. dalo sa povedať že nás odpuďoval už len jeho pohľad.. Prvý k Ami dorazil niekto s šabľou, hneď za ním mali dvaja Kusarigami a za nimi boli ľudia s plným arzenálom zbraní.

Nechtěla jsem je zabít, jenže oni očividně nepřemýšleli nad tím, jestli mi ublíží nebo ne. Musela jsem vypadat jako snadný cíl, sama sobě jsem se divila, kde se ve mě bere to nekonečné odhodlání. Zase jsem vytáhla pár shurikenů, hodila je po cizincích, kteří se ke mě blížili a hned potom na ně vyběhla. Nejdříve na ty tři, co byli nejblíž. Toho s šavlí jsem několika ranami kunaiem blokovala, chvíli se s ním přetahovala, než jsem se smykem otočila a nakopla ho do obličeje. Aspoň na chvíli jsem se jich zbavila, začínali mě štvát a to pořádně! Hned po chvíli jsem přešla na ty dva s Kurasigami v rukou, těm jsem se musela vyhýbat rychleji. Nechala jsem chakru proudit do nohou, čímž jsem zvýšila svojí rychlost, objevila se přímo před jedním nepřipraveným a nakopla ho do "citlivého místa", bylo taky nejblíž a nejzranitelnější. No ,to už jeho parťák mi mířil na záda. Sotva jsem ho vyblokovala, ten měl teda sílu. S vypětím sil jsem ho odstrčila, kunAiem ho sekla do tváře a odkopla dál. Pak se hrnuly další, musela jsem zacouvat a chvíli si vydechnout, jenže oni nevypadali, že by mi dali klid. Tohle nemá konce, musí s tím přece něco jít udělat, kdo jsou, proč po nás jdou?! Kso, kso kso! Od téhle doby nesnáším zemedělce!

Chvíľku som si myslel že si zo mňa robia srandu.. veď ich bolo len niečo cez päťdesiat.. tí čo chceli zaútočiť na mňa mali niečo viac než len smolu, každý ich útok som zblokoval, v podstate bez nejakej námahy. Nezabíjal som ich, len som ich omráčil, teda zväčša.. keď som si všimol že má Ami-chan problémy tak som sa len pousmial a následne som sa rozpadol na sakurové lístky... tie nejaká neviditeľná sila zaviala až k Ami-chan, obklopili ju a vytvorili niečo ako vír cez ktorý sa tí ne-shinobi banditi báli ísť. Kúsok pred Ami-chan sa zo sakurových lístkov poskladala moja podoba, vlastne, som to aj bol ja.. poškrabal som sa vo vlasoch a len som sa pousmial.. potrebuješ pomôcť? nadhodil som otázku a následne som akoby "nič" spravil jednoduchú pečať. Lístky sa proste stratili a nechali zarazených banditov na pokoji.. tí teraz naozaj váhali.. či zaútočiť alebo nie.

Sledovala jsem ty lístky a pak se úlevně usmála. "To ti to ale trvalo, máš štěstí, že nejsou tak zkušení, jinak by jsi mě mohl rovnou seškrábovat ze stěny!" Ušklíbla jsem se, stále jsem stála za jeho zády. "Co je to popadlo?" Dodala jsem v zápětí. "Kene? Neudělal jsi nic protiprávního, že ne?" Dodala jsem s nadzvednutým obočím a sledovala ty lidi, jak mají v oších vepsaný strach. Upřímně, nechtěla bych stát proti Kenovi, celkem jsem je chápala!

Gomeenasai, no.. myslel som si že si robia srandu a .. jasan že ne !.. neurobil som nič mimo zákon !!.. budú to asi len banditi.. či tak.. uškrnul som sa a následne som si všetkých premeral.. uhm.. takže traste sa ľudkovia !! predvediem na vás úžasnú S rank techniku ktorú ovládal samotný Rikudoou !!! zreval som mohutným a zastrašujúcim hlasom.. následne som začal skladať hrozne veľa pečatí, chakra okolo mňa začala sálať. Technika pekiel a nebies.... !!! začal som a poriadne som sa nadýchol, vyzeralo to že chcem každú chvíľku vypustiť nejakú super extra silnú a cool techniku no to už vzali nohy na ramená a behom pár sekúnd pred nami neostalo nič.. vyfúkol som.. tiež nič.. aah.. vždy to na týchto prostoduchých ľudí zaberie.. usmial som sa takým.. naozaj veselým úsmevom.

Vyděšeně jsem ucouvla, čekala co asi přijde, jaká ultrasilácká technika a pak.. když on jen..! Naskočila mi kapka u hlavy. "Ken.. Báka!" Zamumlala jsem a bouchla ho pěstičkou do hrudi. "Vyděsil jsi i mě!" Dodala jsem a hned nato se rozesmála. "Budu doufat, že se už nevrátí!" Dodala jsem a usmála se. "Nevíš, co chtěli?" Zeptala jsem se hned vzápětí a otřela si zakrvácenou pěst, která předtím skončila v obličeji toho objemného chlapa, do trika.

He.. nemyslela si si nebodaj že ovládam nejakú ultra mega super peckovú cool techniku ktorá by bola úplne nezastavitelná a neporaziteľná ? zasmial som sa a následne som sa len zapozeral do jej tváre. Bola celkom kawai keď sa takto.. "čertila".. a hneď na to sa rozosmiala !!.. uhm.. nie. neviem prečo po nás išli, možno len kvôli peniazom.. stretol som už takých ako oni.. Mikol som ramenom a tento krát som dvoma prstami pokýval ku mne, teda na znak že má prísť bližšie.

"Já si to, ale vážně myslela, u tebe člověk totiž nikdy neví!" Dodala jsem na svojí obhajobu a znovu se usmála. "Hmm... Zvláštní to lidi, ale celkem si věřili.. No jsem ráda, že jsem nemusela nikomu z nich způsobit vážnější zranění než je zlomenina nosu, a tak dále.." Zamumlala jsem znovu no to jsem si všimla, že mi něco ukazuje. He? Zvědavost byla větší, stála jsem už tak dost blízko, tak jsem se jen o dva kroky přiblížila.

Keď sa priblížila tak som jej len dal frčku do hlavy.. nechcela si trénovať rasengan? podpichol som ju a následne som si povzdychol. Povedalo sa štyri dni do zvládnutia prvej časti.. zajtra je štvrtí deň.. Dodal som takým tajomným hlasom no, usmieval som sa. Bol som presvedčený že to zvládne, predsa len išlo jej to lepšie než mne !!.. aj keď ja som senseia nemal a musel som sa to učiť zo zvitku. Bol som zvedavý ako na to zareaguje, teeda.. mala rada výzvy.. aspoň mi to tak pripadalo.

Už jsem si myslela, že mi řekne nějaké, co já vím, extra důležité tajemství, ale tohle jsem rozhodně nečekala. "Tohle bylo teda podlé!" Zamumlala jsem a lehce se zamračila. třela jsem si místo na čele a pak se pousmála. "Hai, já vím, vím! Když ono je to těžký, když to nepraskne, že jo!" Dodala jsem znovu na svou obhajobu a pak se zase pousmála. "Mám na to celou noc a celý zítřek! Zvládnu to, musím!" Dodala jsem, zakřenila se na něj vesele a založila ruce na hrudi. No pak jsem ten balónek začala zběsile hledat a jen doufala, že ho mám sebou!

Phaaf.. mám ich ešte celú hafuu.. zamumlal som veselým tónom hlasu a sám som začal rukami jazdiť po vreckách .. alebo skôr záhyboch Kimona.. nakoniec som predsa len vytiahol balónek takmer identický s tým predchádzajúcim. Hodil som jej ho po čom som sa len poriadne ponaťahoval.. myslím že by sme mali ísť na to rámen.. Dodal som a následne som sa, stále s menším úsmevom rozišiel niekde k rámen stánku ktorý.. bol neďaleko.

Chytila jsem balónek a během pár minut vodu v něm rozvířila, znovu natahovala gumu a pokaždé neúspěšně. Pak jsem si ho i já schovalal do kapsy. jen si na něj nesmím sednout!
"Na rámen?! Rámen?! Yatta!" Dodala jsem s ještě větší energií než předtím a dohnala ho, takže jsem po chvilce kráčela vedle něj. "Doufám jen,že nás další překvápka nečekají!" Zabručela jsem po chvilce a upřela pohled do země. Nakopla jsem automaticky kamínek, který se mi připletl do cesty a takhle šla dál.