Chikirama

Prišiel som do podniku zdvihol som ruku na pozdrav čašníkovi a sadol som si za stôl po chvíľke prišiel čašník ja som si objednal to čo vždy misu kde boli mušle,krevety,ryby,chobotnice... a k tomu pohár limonády.Pozrel som sa na môj tým a čakal som čo si objednajú oni aby som ako tak vedel čo radi jedia.

Došla jsem za senseiem a posadila se ke stolu. Když došel číšník volba byla jasná. Objednala jsem si sushi. Chvíli jsem ještě váhala nad tím, co si dát k pití, ale nakonec jsem si objednala vodu. Těšila jsem se až to přinesou a mezitím jsem se rozhlížela po restauraci. Nebyla jsem tu přes dva roky a tak mě zajímalo, jak to tu teď vypadá a jestli se to tu změnilo.

Takže máš rada sushi...Povedal som pousmial som sa a pozrel som sa na ňu.Ak sa chcete ešte niečo spýtať tak teraz kým neprinesú jedlo...Dodal som a oprel som svoj meč o stenu a čakal som pričom som si vybral poslednú plechovku ktorú som položil na stôl a opäť som sa pozeral na nich.

Došel jsem za těma dvěma do restaurace a nasával její atmosféru...
Když přišel číšník, objednal jsem si rámen a saké...
Potom jsem se pohodlně uvelebil na na oba se usmál...
Tak nějaké nápady o čem se bavit, než bude jídlo hotové???

Nó, zamyslela jsem se.
Co bych tak ještě mohla chtít vědět?
A kolik vám je vlastně let sensei? vzpoměla jsem si, jak se zmiňoval o tom, že v mém věku už byl Chuunin. Zajímalo mě, kolik mu teda asi tak může být teď.

Hej Toshiro dáš si iba jeden pohárik nechcem mať v týme ožrana...Povedal som z úsmevom.Nedávno som mal 22...Dodal som a pousmial som sa.To nie som o moc starší od vás čo.Usmial som sa a načal som si plechovku a pomaly som ju začal piť.

To bude v pořádku. Na mě alkohol vůbec nepůsobí, protože mám extrémně rychlí metabolismus. Ale rád si vychutnávám, jeho chuť. Ostatně na mě nepůsobí skoro žádné jedy, ani jiné toxické látky...
Usmál jsem se...
22 roků??? To není opravdu o tolik víc...
Zazubil jsme se a mrkl na něj šibalsky...

Podívala jsem se na něj.
To záleží na tom, jak to berete. Například se na to podívejte takhle. Jste starší o sedm let. To je bez půl roku polovina mého života. To znamená, že jste proti mě vpodstatě kmet. Máte o jednu třetinu více let zkušeností.
Usmála jsem se. Doufala jsem, že pochopí jak jsem to myslela. Myšlení mi šlo dobře, ale s vyjadřováním to bylo někdy horší.

Položil som si jednu ruku na hlavu a nechápavo som sa usmial pričom som sa pozeral na ňu.Chápem...chápem...Povedal som z úsmevom a napil som sa.Aké sú vaše koníčky ?Spýtam sa ich a čakám.

Hmm, je jich mnoho. Rád plavu, trénuji, poznávám nová místa, lidi a kultury, potom se rád učím novým znalostem a dovednostem. Trénuji boj s mečem a ještě mnoho dalšího bych toho dokázal vyjmenovat...
Usmál jsem se a dal si doušek saké které mi mezitím obsluha donesla...

Na chvíli jsem se zamyslela.
No, já... můj koníček jsou nejspíš bubliny a jejich pozorování. A asi taky přemýšlení. A docela trénování.
Co člověku zbývá, když ho musí provádět každý den?

Fajn...Povedal som potichšie a začal som jest ked to priniesli.Zajtra by som chcel iba taký voľnejší deň...napríklad ísť k pláži alebo niečo podobné...Povedal som a dalej som jedol.Nechcem vás hned naháňať aby ste trénovali a učili sa..čo vy na to ?Spýtam sa a čakám na ich reakciu.

No já miluji vodu a pláž je dobrý nápad, ale myslím, že by nám neuškodil i nějaký lehčí tréning...
Usmál jsem se...
Pokud mám sjednotit svůj klan, musím ještě více zesílit. Jak tělem, tak i duchem...
Řekl jsem klidným, ale odhodlaným hlasem...

Pokývala jsem hlavou.
Já, myslím, že by to bylo moc fajn. Alé... nemohl by jste do toho zařadit nějaký menší trénink?
Už jsem slyšela, jak by reagoval táta na to, že jsme se první den procházeli po pláži. Kór, kdyby se dozvěděl senseiův věk. Zahrnovalo by to spoustu řečí o mladých namyšlencích a o tom, že s takovou může být Jounin i on.

Ako chcete niečo vám vymyslím ak ste už taký usilovný...Povedal som z úsmevom.A naozaj chcete trénovať ? ak sa vám nechce tak to povedzte ja to nikomu nepoviem...Dodal som a pousmial som dalej som jedol.

Já jsem na tréning dosti nažhavený. Na akademii jsem si ho moc neužil, protože jsem ji dokončil za jeden rok...
Usmál jsem se a dojedl svůj rámen. Potom jsem to zapil pohárkem saké...
Navíc se chci učit suitonové techniky, protože mohou suiton ovládnout až do S-rank. Tudíž se mohu naučit jakoukoli suitonovou techniky...

Povzdechla jsem si a konečně jsem se pustila do Sushi.
Dokážete si představit ten obličej mého táty, když mu říkám, že jsem netrénovala? To radši chci trénovat, oklepala jsem se.
Dřív to bylo jinak, nosila jsem nadprůměrné známky z akademie a oni z toho byly zklamaní. Teď se zase snaží ze mě udělat supermana.
Podrbala jsem se na hlavě.

Povzdechla jsem si a konečně jsem se pustila do Sushi.
Dokážete si představit ten obličej mého táty, když mu říkám, že jsem netrénovala? To radši chci trénovat, oklepala jsem se.
Dřív to bylo jinak, nosila jsem nadprůměrné známky z akademie a oni z toho byly zklamaní. Teď se zase snaží ze mě udělat supermana.
Podrbala jsem se na hlavě.

Nejakú techniku ťa naučím...neboj...Povedal som a pousmial som sa.Aby si nemala zle tak niečo vymyslím pre teba...Dodal som a žmurkol som na ňu a dalej som jedol a raz za čas som sa napil.

Arigato, to mi opravdu hodně pomůže...
Usmál jsem se...
Když se to tak vezme, už dlouho jsem se neprocházel po dně jezera v Kiri. To dno je opravdu nádherné, plné života, lastur, korálů a sem tam i nějaké té perly. Je to sice pořádná hloubka, ale jak jsem říkal, voda je můj druhý domov...
Usmál jsem se a vypadal, že trochu nostalgicky při těch slovech...

Dojedla jsem a usmála jsem se.
Arigato. sensei.
Pak jsem trochu ztuhla.
Mimochodem to mi připomíná... našla jsem očima hodiny. Moje tušení se naplnilo.
Že už budu muset jí .

Nemáš zač...ale nemusíš ja to tvojmu otcovi vysvetlím ked ide iba o to...Povedal som a usmial som sa a pomaly som dojedol a dopil znovu som sa pozrel na oboch a čakal som.

Hmm už jsem zapomněl, jaké to je mít rodiče. Kteří se o tebe strachují...
Vypal jsem, že jsem zmizel kdesi ve vzpomínkách a tudíž i posmutněle...
Mezi tím začali číšníci sklízet nádobí ze stolu....

Povzdechla jsem si.
To by už moc nepomohlo, má totiž ve zvyku prohledávat okolí, jakmile se spozdím, takže radši půjdu.
Zvedla jsem se a s úsměvem se koukla na ty dva.
Tak za tím... a děkuji za jídlo, pak jsem se pomalu vydala směr domov.